AUTOMECHANICKÝ TÝDEN V RUDNÍKU

Peugeot Partner, Škoda Fabia

Prvně jsme se dali na opravu spojky na Peugeot Partnerovi (první 4 fotky). Prvně se rozdělaly šrouby na převodovce, startér, levá poloosa a táhla řazení. I přes to převodovka nadále vzdorovala a držela se na motoru. Po opětovné ohledačce jsme zjistili, že jsme nic nezjistili - všechny šrouby byly prostě pryč, a nebyl tedy důvod, aby převodovka držela. Zde jsme navázali na přísloví ,,Když tě všechno zradilo, pomůže ti kladivo." Vzali jsme tedy dva majzlíky z pilky a převodovku jsme se "otevřeli" násilím. Převodovku jsme tedy sundali, ale nastal další problém. Převodovka háčila ještě o PRAVOU poloosu, kterou jsem nechtěl původně sundávat. Takže další postup byl sundat pravou poloosu. Poloosa samozřejmě ven lehce nešla. Nešla vůbec. Takže se musel zavěsit motor, vyndat domeček se silentblokem, na kterém byla právě i poloosa. Šup s tím do svěráku, a vymlátit ven. Převodovka už byla venku, tekže jsme se mohli dát na výměnu spojkové sady. Na soustruhu se stočili dva průměry, jako přípravek na vycentrování lamely. Zpět už převodovka celkem "šla."

Další pacient byla moje známá Škoda Fabia po měšťácích

na Fabii se měnily stabilizační tyčky, silentbloky, ložisko.

Prvně jsem se dal na demontáž stabilizačních tyček, které nešly ven z horního uložení (těch tyček), takže jsem je odřezal. Obě.

A namontoval jsem krásné, nové (Viz foto č. 6,7). Dále jsem demontoval levé rameno (foto 8). Pomocí již dříve vyrobeného, sofistikovaně-přenosného, lisu na silentbloky jsme vylisovali silentblok ven. Dále bylo na řadě ložisko. Takže celá těhlice ven.To znamená hlava příčného táhla řazení ven (ořech 19 mm), čep ramene ven (ořech 13 mm), homokloub ven (ořech vel. 36 mm, 12 hran), třmen ven, kotouč ven. A nakonec povolit matici ořechem vel. 19 mm a sundat těhlicu z tlumiče (foto č. 10).

Teď přišla nejtěžší část. Vyndat ložisko z těhlice na neinteligentně řešených vozech. Protože nemáme připravek, který stojí 5 tisíc, tak jsme zase uplatnili přísloví viz výše. Ale kladivo se zlomilo. Takže přišla metoda odstranění nežádoucího objektu poloprofesionálním způsobem sobě vlastním. Nahřáli jsme těhlici autogenem do vysokých teplot a za pomocí druhého, ještě nezlomeného, kladiva jsme do ložiska třískli. Ložisko, sice neochotně, vyjelo ven. (Foto č. 15). Dále přišla část: Vložit nové ložisko do těhlice, způsobem nedestruktivním. Tady bych se zastavil a předal doporučení. Ložisko nikdy nelisujeme dovnitř tak, aby byly namáhány valivé elementy. Jinak řečeno: Ložisko + kladivo = NE. Takže jsme těhlici znova nahřáli do vysokých teplot, ložisko namazali, aby dovnitř šlo lehce, protože zde je to práce na jeden pokus. Po zahřátí těhlice ložisko vklouzlo (do těhlice) jako po másle. Ihned jsme dali celou těhlici s ložiskem do kýble s vodou, aby se nezahřáli kuličky. (Raději bez foto ). Po vyndání z kýble následuje foto č. 16. - Nové ložisko ve staré těhlici. Potom se vše zkompletovalo, a hurá na testovací jízdu, kde se zjistilo, že předek je opraven výborně. Ale taky se zjistilo, že hučí i zadní ložisko :DD Takže (asi) příští článek bude o výměně zadního ložiska.