SVAŘOVACÍ HOŘÁKY (OBECNĚ)
Hořák je pracovním nástrojem při svařování, ve kterém dochází ke směšování plynů za určitého přetlaku.
Přetlakem se dosáhne požadované výstupní rychlosti plamene vhodného pro daný způsob svařování.
Základní požadavky na hořák jsou:
1) dosažení stejnoměrného promíšení plynů
2) dodržení nastaveného mísícího poměru plynů
3) zajištění stabilního plamene
4) odolnost proti zpětnému šlehnutí plamene
5) malá hmotnost
6) zajištění vhodného tvaru svařovacího kužele
7) snadná ovladatelnost
8) jednoduchá konstrukce
Hořáky jsou určeny na svařování a řezání. Jsou to pak svařovací a řezací hořáky.Můžeme se ale také setkat z hořáky kombinovynými pro obě jmenované technologie.
Hořáky můžeme rozlišit podle typu směšovacího zařízení, tlaku, možnosti regulace, nebo podle umístění směšovače.
Pro ruční hořáky lze užít plynů viz tabulka.
| Plyn | Kód plynu |
| Kyslík | O |
| Acetylen | A |
| Propan-butan, LPG | P |
| Metan, zemní plyn | M |
| Vodík | H |
| MPS | Y |
| Stlačený vzduch | D |
Pro hořáky, které lze užit pro více hořlavých plynů platí, že musí být náležitě označeny písmenem (kódovým označením) ,,F"
Každý hořák tuto informaci obsahuje i v návodu k obsluze hořáku.